„Pokud jde o přístup k finančním společnostem a nabízeným produktům, výsledky nás překvapily tím, že lidé se dnes chovají racionálněji a odpovědněji, než ukazují výzkumy v
minulých letech. Není to obecně jen proto, že jsou obezřetnější při nakládání s penězi, ale o svých krocích více přemýšlejí a více zvažují alternativy a co jim přinesou. Na druhé straně převažuje
stále malá ochota peníze investovat. Přitom například k zajištění na stáří, jak se o tom dnes tolik mluví, je pravidelné investování i menších částek jedním z nejvhodnějších nástrojů,“ říká
Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
Výzkum realizovala agentura Ipsos Tambor koncem února na reprezentativním vzorku 1006 respondentů. Pokud měli dotazovaní
zhodnotit svou celkovou finanční situaci a své finanční chování v letošním roce, pak celkem
85 % uvedlo, že plánují v roce 2011 šetřit. 44 % bude šetřit stejně jako v minulém roce,
36 % si myslí, že bude muset šetřit ještě více než loni. Dalších 5 % těch, kteří dosud nešetřili, se k tomu již letos chystá. 17% dotázaných chce více využívat produkty přinášející výnos.
Hlavní okruh otázek byl zaměřen na výběr a využívání finančních produktů. Odpovědi ukázaly, že pro klienty není při rozhodování hlavním kritériem cena produktu nebo výše úrokových sazeb. Pro
75 % dotázaných je tím rozhodujícím účel, pro nějž je produkt určen. Teprve na druhém místě, s
62 % odpovědí, je to výše poplatků a cena za produkt, a na třetím
místě, jak bylo uvedeno v
54 % odpovědí, je to výše úrokových sazeb. Pro
40 % dotazovaných hraje roli jméno a pověst finanční instituce. Osobní jednání
v bance či v pojišťovně preferuje při pořizování finančních produktů 64 % populace, zatímco Internet preferuje pouze 6 % populace. Jednou tolik lidí (12 %) spoléhá na finančního poradce nebo
zprostředkovatele. Poměrně velká (18 %) je skupina lidí, kteří kombinují předchozí dvě možnosti – internet a zprostředkovatele. Většina lidí je s finančními produkty, které v současné době
využívá,
spokojena. Kladně odpovědělo
87 % dotázaných,
13 % lidí má k produktům, které si pořídili, výhrady. Překvapivě dobrý vztah mají Češi k
nabídce finančních produktů
formou tzv. balíčků. Téměř dvěma třetinám lidí
(61 %) tato forma vyhovuje. Uplatňují se zde však poměrně velké
rozdíly z hlediska vzdělání. Nejvíce tento způsob nabídky vyhovuje lidem se základním vzděláním (70 %), nejméně pozitivně na balíčky reagují lidé s vysokoškolským vzděláním – preferovala by je necelá
polovina (45 %). Zatímco
nejsrozumitelnějšími produkty jsou běžné účty a stavební spoření (nerozumí jim pouze 5 % lidí),
nejméně srozumitelným produktem jsou podílové
fondy, a to pro více než dvě třetiny lidí (67 %). Přibližně třetina lidí přiznává, že nerozumí leasingovým (31 %) a úvěrovým produktům (28 %). Zhruba pětina lidí (19 %) má potíže porozumět
hypotékám. Životnímu pojištění nerozumí 11 % lidí a kreditním kartám 9 %. Pokud jde o
vztah k investování, pouze jedna čtvrtina lidí
(24 %) investuje větší či menší
částky. Nejvíce investují lidé s vysokoškolským vzděláním, uvádí to 38 %.
41 % lidí z celé populace přiznává, že nemá prostředky, které by mohli investovat. „Je zřejmé, že
muži jsou ve srovnání s ženami aktivnější při vyhledávání finančních produktů s možnostmi konkrétních výnosů, rovněž je patrné, že jsou muži méně šetřiví než ženy,“ dodává
k výzkumu
Tomáš Macků z agentury Ipsos.
95 % dotazovaných se shoduje natom,že je
nutné vést rodinný rozpočet.
Z hlediska zlepšení přístupu finančních ústavů ke klientům by nejvíce dotazovaných (32 %) uvítalo lepší přehlednost a jednoduchost sazebníků, podmínek a smluv, 25
% lepší srozumitelnost nabídek, 16 % lepší komunikaci a vstřícnost, 14 % individuální přístup a pouze 12 % uvedlo cenovou politiku. Pokud jde o ochranu spotřebitele na finančním
trhu, nejvíce podle dotazovaných může ke zvýšení této ochrany přispět stát a legislativa (uvádí to 61 %). Hned na druhém místě je zlepšení finanční gramotnosti obyvatel
(45 %). Dále je to etické chování poskytovatelů finančních služeb (39 %) a státní dozor nad finančním trhem (38 %).
