AČSS:
Navzdory politickým i ekonomickým krizím vklady na stavebním spoření rostou od r. 1993

Nejprve si shrňme, jakými změnami tento sektor v roce v současném (stále běžícím) politickém cyklu prošel.  V  roce 2010 schválili poslanci novelu zákona o stavebním spoření, která s účinností od roku 2011 snížila státní podporu u všech smluv (tedy i těch existujících) na 10 % z maximální úložky 20 000 Kč ročně. Byla také zrušena daňová výjimka, na jejímž základě úroky z vkladů ve stavebním spoření nepodléhaly 15% srážkové dani, a zároveň došlo k omezení v podobě mimořádné 50% daně pro výplatu podpory za rok 2010. Toto ustanovení však zrušil Ústavní soud a současně potvrdil, že snížení státní podpory je možné vztáhnout i na existující smlouvy. Jakkoliv se pozornost politiků k trhu stavebních spořitelen ještě několikrát stočila a diskutovány byly různé návrhy, k žádným dalším změnám nedošlo, informoval předseda AČSS Vojtěch Lukáš.

Ten následně prezentoval několik grafů, které dokladují, jak se systém se změnami vyrovnával. Na tom prvním je patrné, že počet smluv předvídatelně ovlivnila snížení státní podpory v roce 2003 a 2010, přesto počet smluv dokladuje, že Češi tomuto produktu stále důvěřují – přes 4 miliony smluv jsou toho důkazem.

.

.

Stejně může posloužit i další údaj, a to vývoj depozit na účtech stavebního spoření. Ten se  - navzdory turbulentní době, kterou finanční trhy prožívají, i díky politickým debatám o budoucnosti stavebního spoření vzbuzující nejasnosti, od roku 1993 neustále zvyšuje. Ani klesající státní podpora nezpůsobila pokles vkladů na účtech stavebních spořitelen.

.

.

Jak upozornil Vojtěch Lukáš, vklady však neporostou věčně, pro stabilitu celého systému je důležitý dostatek zdrojů. Ty by mohly být ohroženy nejasnostmi kolem stavebního spoření, vyvolanými nepodloženými debatami na politické scéně. „potenciál k úvěrům systému je přitom více než sto miliard,“ upozornil Lukáš (viz následující graf).

.

.

„Stavební spoření musí ještě dále vstřebávat změny, které se udály v minulosti. Předpokládáme, že bude pokračovat odliv klientů, avšak jeho tempo zpomaluje. Systém se bude postupně blížit novému rovnovážnému stavu... Tento stav lze čekat zhruba po sedmi a více letech. To by měly respektovat také případné další zásahy do systému. Po změně musí existovat čas nejen na přizpůsobení, ale také využití stabilních podmínek. Data ukazují, že tato doba odpovídá zhruba deseti rokům,“ dodal Lukáš za Asociaci českých stavebních spořitelen k předpokládanému vývoji v sektoru.

Zdroj dat: AČSS.