Až 36 000 korun ze stavebního spoření na studia nebude, řekl Senát

Umožnění studia chudým? Pravicoví senátoři nesouhlasí

Návrh měl díky nové formě financování umožnit studium i dětem ze sociálně slabších rodin, které si v současnosti nemohou dovolit financování studia a souvisejících nákladů. Velká část senátorů však byla jiného názoru. Právě pravicoví senátoři při odmítnutí návrhu zákona argumentovali sociální stránku celé věci. „Hrozí, že nízkopříjmové skupiny budou silně znevýhodněny, a že tento návrh zákona by je při čerpání úvěru mohl zavést mnohem hlouběji do dluhové pasti,“ řekla senátorka ODS Alena Venhodová. Stavební spoření však nevyužívají z převážné části bohaté rodiny, ale právě rodiny z nízko a středně příjmových skupin, což dokazuje právě masová oblíbenost stavebního spoření. Ve stavebním spoření totiž bylo do současné doby podepsáno více než 4 miliony smluv.

Senátoři mohou ohrozit přijetí školného na vysokých školách

Argumentace pravicových senátorů je v jasném rozporu s oznámeným záměrem zákona, který měl právě sociálně slabým rodinám pomoci při financování studia jejich dětí. Pravicoví politici včetně senátorů ODS přitom patří k největším přívržencům zavedení školného. Právě dřívější návrhy na zavedení tohoto institutu měly být doprovázeny systémem půjček. Přijatelnost školného tak měla být zvýšena tím, že každé dítě, které bude chtít studovat, bude moci školné a další související náklady hradit z úvěrů od finančních institucí, mezi kterými se objevovaly také stavební spořitelny. Po skončení studia by následně student tyto půjčky splácel. Nový postoj části senátorů tak do budoucna zavedení školného komplikuje. Je jen těžko představitelné, že by mohlo být v budoucnu školné zavedeno, aniž by bylo doprovázeno systémem nové sociální podpory či systémem půjček.

Náklady na studium činí průměrně 5 200 korun

Již dnes činí náklady u běžných studentů vysokých škol průměrně částku 5 200 Kč měsíčně. V této částce jsou obsaženy náklady na ubytování na kolejích, náklady na stravu, jízdné a školní pomůcky. Zavedení školného, které se mělo dle návrhů s ohledem na druh studovaného oboru pohybovat mezi 10 – 30 000 ročně by tuto částku ještě poměrně výrazně zvýšil. Uvažovaná částka ve výši 36 000 korun ročně, které by mohli studenti ze stavebního spoření čerpat, mohlo velkou část nákladů studia pokrýt.

ČSSD mohla pomoci zavedení školného

Paradoxně právě návrh ČSSD, který dával možnost financování nákladů na studium úvěrem ze stavebního spoření, otvíral cestu k budoucímu zavedení školného na vysokých školách. Návrh totiž otvíral cestu pro financování nejen vedlejších nákladů studia, ale mohl být v budoucnu využit jako zdroj pro financování školného. Odmítnutí návrhu zákona ze strany pravicových senátorů tak v budoucnu může přijetí školného zkomplikovat či přímo znemožnit.