BIG EXPERT: Ekonomické léto: Flexibilita ČNB a proticyklická revize dat

Michal Šoltés, Roklen

V červnu jsme tuzemskou ekonomiku viděli z větší části již za hranou expanze ve fázi zpomalení. Na konci června však Český statistický úřad provedl rozsáhlou revizi národních účtů a změnil hodnoty proměnných i za několik čtvrtletí zpětně. Po opravě národní účtů se ekonomika jeví zpět na hraně expanze. Konání statistiků ukázalo, jak pošetilé je snažit se identifikovat přesný zlom hospodářského cyklu bez časového odstupu. Co však změny statistik přežije je povědomí, že se česká ekonomika pohybuje v okolí vrcholu hospodářského cyklu.

Většina analytiků letos očekává citelné zpomalení růstu HDP, které by z loňských 4,5 procenta mělo klesnout pod 3,5 procenta, alespoň podle analytiků oslovených ČNB. Na slabším meziročním růstu se výrazně podepisuje utažený trh práce, který omezují výrobní možnosti domácího průmyslu. Trh se rovněž shodne na očekávání vyšší investiční dynamiky v letošním roce, kterou se podniky snaží kompenzovat nedostatek pracovních sil.

Kromě statického úřadu se o zpestření ekonomického léta stará i ČNB. Po zvýšení základní úrokové sazby na konci června, přistoupila k dalšímu „hiku“ o 25 bazických bodů i včera. V porovnání s květnovou prognózou jde o celkem překvapivý krok. Nicméně v kontextu aktuálních ekonomických podmínek je to tah, který trh celkem ve shodě očekával. Důvody pro zvýšení byly poměrně často artikulované jak analytiky, tak třeba i guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem na včerejší tiskové konferenci. Vysoké inflační tlaky, především rychlý růst mezd, v kombinaci se slabou korunou, volají pro utažení měnových podmínek skrz vyšší sazby. V posledních dnech zazněla i snaha centrálních bankéřů zrychlit návrat sazeb k neutrální nominální sazbě.

Spolu se samotným rozhodnutím bankovní rady je pro trh důležitá i nově zveřejněná zpráva o inflaci, která v porovnání s květnovou zprávou o inflaci dostála řady změn. Předně minulá prognóza pracovala s vývojem kurzu, který nenastal, a přirozeně se tak aktuální prognóza ve výhledu kurzu liší. Nová predikce pracuje s předpokladem období negativního globálního sentimentu, který zvyšuje investice do instrumentů, které jsou vnímané jako méně rizikové. To vyvolává tlak na oslabení české koruny. Po odeznění těchto negativní vlivů by se na koruně však měl projevit úrokový diferenciál a kurz koruny by se měl na začátku roku 2019 dostat pod 25 korun za euro.

Liší se inflační výhled. Za současných podmínek ČNB očekává, že se inflace bude držet nad cílem až do poloviny roku 2019. Změna se dotkla i očekávání ekonomického růstu, který má být letos nižší. Zde je ale potřeba dodat, že snížení výhledu růstu je pouze technickou změnou po revizi srovnávací základy z minulého roku.

Pravděpodobně nejvýraznějším zdrojem nejistoty v současné prognóze je předpoklad o době trvání a dopadu negativního globálního sentimentu na kurz koruny. Pokud by negativní sentiment přetrvával a koruna se držela slabých pozic i v příštím roce, bankovní rada by pravděpodobně opětovně divergovala od představené prognózy. Na každý pád bankovní rada přes léto ukázala flexibilitu, když navzdory prognóze přistoupila ke dvojímu zvýšení sazeb. Poslední prognóza navíc operuje s možností dalších dvou zvýšení sazeb do konce roku.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.  

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).