Anketa - co říkají samotné banky?

Odkaz pro hlasování: https://www.bankovnipoplatky.com/1kolo09nejabsurdnejsi-bankovni-poplatek-2009.html     Server www.bankovnipoplatky.com vyhlásil 5. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. V této chvíli anketě vévodí poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet (27%), poplatek za připsání úroku (14%) a za předčasně splacený úvěr (10%). Celkově v anketě zatím hlasovalo více než 22 000 bankovních klientů. V rámci rozšíření záběru ankety, server www.bankovnipoplatky.com oslovil samotné banky a požádal je o názor na tuto anketu, respektive o jejich volbu nejabsurdnějšího bankovního poplatku. Na první pohled se to může zdát jako zajímavý experiment, ptát se samotných bank, které poplatky vybírají, jaký z poplatků považují za nesmyslný. Z 13 oslovených bank a finančních ústavů odpověděly tentokrát všechny. Odpovědi letos banky pojaly, stejně jako loni, zejména jako prezentaci výhod a obhajobu své poplatkové politiky a zamyšlení se nad cenou (poplatkem) ve vztahu ke kvalitě služeb a jejich přínosu pro klienty, případně nad transparentností podmínek pro klienty (ČSOB a GE Money). Některé banky vysloveně nevybraly nejabsurdnější poplatek, ale pojmenovaly ten, který zrušily na podnět svých klientů (Raiffeisenbank – poplatek za příchozí platbu či za nadměrný vklad) nebo takový poplatek vůbec nevybírají (Cetelem – poplatek za vedení úvěrového účtu či poplatek za úpravu smluvních podmínek, Česká spořitelna – poplatek za připsání úroku, ČSOB – poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního/specifického symbolu do příkazu k úhradě, za účetní položku). Mluvčí mBank reagovala v duchu politiky této banky, že z pohledu klientů jsou absurdní všechny nominované poplatky a pro tyto lidi je přínosné využívat právě služeb mBank. V součtu hlasování mluvčích bank a vyjmenování těch poplatků, které jejich banka neúčtuje a tudíž jsou z jejich hlediska absurdní, by zvítězil poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě (4 hlasy – LBBW, Fio, ČS a ČSOB, jinak v hlasování zatím 6. místo) a poplatek za připsání úroku, který obdržel 3 hlasy (ČS, ČSOB a Citibank). Zajímavé je, že představitelé bank ani jednou nezmínili prozatímního suveréna hlasování – poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet.     Odpovědi tiskových mluvčí bank: Tomáš Kofroň, Raiffeisenbank: Pokud bych měl určit nějaký poplatek, tak samozřejmě zvolím ten, který účtuje naše konkurence :-) a mé rozhodnutí by tak nebylo objektivní. Žádný poplatek proto jmenovat nechci, každá banka má svou obchodní politiku a je na jejím rozhodnutí, jaké poplatky v sazebníku mít bude a jaké nikoli. Pro klienta je především důležité, že má možnost volby a vybrat si svou banku podle toho, co mu vyhovuje a jaké služby od ní očekává. Někomu vyhovují nízké poplatky, jiný požaduje kvalitní a plnohodnotné služby, další klade důraz na kvalitu a bezpečnost internetového bankovnictví či ojedinělé služby, které jinde nedostane. Pokud je klient s určitým poplatkem nespokojen natolik, že je to pro něj důvod změnit banku - tuto možnost má a může si zvolit jinou banku, která daný poplatek neúčtuje. My například svým klientům nasloucháme s snažíme se rušit ty poplatky, které jim nejvíce vadí (v minulosti to byl např. poplatek za příchozí platbu nebo poplatek za změnu trvalého příkazu přes internetové bankovnictví, letos např. poplatek za nadměrný vklad hotovosti či informační zprávy zasílané emailem). Martina Lambert, LBBW Bank: Z tabulky nominovaných Nejabsurdnějších poplatků vybíráme Poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě. Možnost vložit variabilní, specifický nebo konstatní symbol, případně zprávu pro příjemce do příkazu k úhradě je naprostá samozřejmost a součást služby platebního styku. Klientovi a i příjemci to dává možnost blíže identifikovat danou platbu. Dle našeho názoru je zcela absurdní za tuto součást poskytované služby požadovat dodatečný poplatek. Martin Malý, Cetelem: Snažíme se prosazovat transparentní politiku poplatků a vycházet v tomto ohledu našim klientům maximálně vstříc. U všech našich půjček se klient nesetká například s poplatkem za správu a vedení úvěrového účtu. Pokud potřebuje klient změnit některé náležitosti svého úvěru, ani za tuto úpravu smluvních podmínek neplatí žádný poplatek. V některých případech neúčtujeme ani poplatek za poskytnutí úvěru či jeho předčasné splacení (záleží vždy na profilu a známosti našeho klienta). Naopak poplatky, které klientovi účtujeme, jsou podle našeho názoru opodstatněné, neboť souvisí s provozem jednotlivých finančních produktů. Pavla Renčínová, mBank: Z pohledu klientů se dá říct, že absurdní poplatky jsou to všechny. Nikoho nepotěší a nad některými zůstává rozum stát. Přesto se v sazebnících bank stále vyskytují, jako by byly přilepené lepidlem. Stejně jako loni podle mě na stupeň vítězů patří poplatek za připsání úroku – klient spoří nebo ukládá peníze za úrok zvolený bankou, tak proč by měl navíc odvádět desátky? Ostatní nominované poplatky jsou taky zajímavé a určitě jde u nich na první pohled rozeznat, zdali mají aspoň nějaké opodstatnění nebo ne. O tom musejí ale rozhodnout hlasující, tedy klienti bank, kteří poplatky platí s větší či menší ochotou. Jsme rádi, že takřka 300 tisíc klientů mBank v tom má jasno. Vendula Žaloudíková, Fio: V minulých ročnících jsme označili jako nejabsurdnější poplatek za účetní položku a poplatek za vedení internetbankingu (tedy nástroje, který má paradoxně učinit ovládání účtu levnější). Pokud máme pokračovat ve "vyřazování" poplatků z hlediska jejich absurdity, volíme letos poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě. Představuje to, co je na všudypřítomných poplatcích nejvíce znepokojující - pokud by klient měl platit i za takto samozřejmou věc, je možné rovnou začít vybírat za návštěvu banky vstupné. Tomáš Pavlík, UniCredit Bank: Budu se asi již opakovat, ale musím znovu připomenout právo každé banky stanovit si vlastní poplatkovou politiku tak, aby vyhovovala bance a nevzbuzovala negativní pocity u klientů. Monika Klucová, Komerční banka: Není to trochu absurdní otázka? Proč se vlastně diskutuje o tom, že poplatek je něco absurdního nebo vulgárního? Všechny produkty a služby, včetně těch bankovních, mají přece svoje náklady, které se promítají do jejich ceny, tedy v našem případě poplatků. Naší strategií je nabízet kvalitní produkty a služby za odpovídající ceny. Tam, kde je to možné, stále hledáme nákladově levnější alternativy, jako jsou například transakce přes internet nebo elektronické výpisy, abychom umožnili našim klientům optimalizovat jejich náklady na využívání bankovních služeb. Kristýna Havligerová, Česká spořitelna: Poplatky, které účtujeme, jsou opodstatněné. Naše poplatková politika je dlouhodobě transparentní a férová, klienti vědí, za co platí. Jsou však poplatky a ve Vašem výčtu se vyskytují, které nám připadají neopodstatněné a neúčtujeme je. Například poplatek za připsání úroku či poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě. Lucie Hálová, Volksbank: Poplatky, které Volksbank uvádí ve svém sazebníku, považujeme za oprávněné a jejich výši za adekvátní – výše poplatků je stanovena tak, aby reflektovala skutečné náklady, které bance v souvislosti s poskytováním příslušných služeb vznikají. Nabídka produktů a služeb Volksbank je široká a strukturovaná tak, aby si z ní každý klient mohl vybrat přesně ty produkty či služby, které jsou pro něj vhodné a jejichž využívání mu poskytne očekávaný přínos. Denisa Salátková, Poštovní spořitelna: Na první pohled mi přijde (stejně jako minulý rok) absurdní poplatek za elektronický výpis. Zároveň ale opět dodávám, že poplatek je prostě cena za službu, takže hodnocení jeho absurdity je v mnoha případech - i když ne ve všech - bezpředmětné. Podle našich zkušeností se klienti při výběru produktu rozhodují hlavně podle poměru jeho ceny a výkonu (tedy poplatky versus funkčnost účtu, důvěryhodnost a široká dostupnost, která je u Poštovní spořitelny díky distribuční síti bezkonkurenční). Ivo Měšťánek, ČSOB: Bankovní poplatky jsou cenou za konkrétní produkty či služby. Důležité jsou především dva faktory - kvalita poskytovaných produktů či služeb a transparentnost. U běžného účtu si lze pod pojmem kvalitní představit zejm. nabídku plně pokrývající klientské potřeby, širokou síť poboček a bankomatů, kvalifikované bankéře, sofistikované internetové bankovnictví nebo dostupnost navazujících (např. úvěrových) produktů. Transparentnost znamená, že je u služeb či produktů předem zřejmé, jaká je cena a parametry. Např. u balíčků k běžnému účtu jde o vymezení, jaké služby v sobě obsahuje zdarma a v jakém množství. Za závadné bychom tak měli považovat zejména poplatky, které by byly nějakým způsobem skryté či zdvojené. Z Vámi nabízeného přehledu poplatků nenajdete u ČSOB např. poplatek za připsání úroku, poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě či poplatek za účetní položku.  

Branislav Cehlarik, Citibank:

Vzhledem ke snaze Citibank nabízet klientům co možná nejlepší zhodnocení jejich volných prostředků a zároveň s ohledem na fakt, že samotná operace není spojená s žádnými přímými náklady, vybíráme jako nejabsurdnější poplatek za připsání úroku. Podle našeho názoru působí tento poplatek jak proti zájmům klienta - odrazuje od spoření drobných částek, tak proti zájmům banky, jejímž cílem je vždy primárně spokojený klient, používající co nejširší nabídku bankovních produktů.

Markéta Dvořáčková, GE Money Bank: Za absurdní poplatky považuji především ty, jež klient platí za produkty a služby, které v konečném důsledku vůbec nevyužívá. Rovněž jako absurdní vnímám všechny poplatky, které jsou skryté a o nichž se klient dozví často až z výpisu účtu. Banka by měla komunikovat vždy otevřeně a měla by být cenově transparentní tak, aby klient, který využívá jejích služeb, nebyl nepříjemně překvapen výší některých utajených poplatků.