Nemíchat jablka s hruškami – aneb rozdíl mezi kreditní a debetní platební kartou není v její podobě, nýbrž v jejím charakteru a funkcích. Zatímco debetní karta je karta k běžnému účtu, kde klient obsluhuje svoje peníze (pokud navíc nemá povolený debet – kontokorent). Kreditní karta je vlastně standardní úvěr, jejím použitím (placením) tedy klient utrácí peníze banky, které pak musí vrátit. Jako u jediného úvěru zde najdeme tzv. bezúročné období, tedy pokud klient v této době peníze bance vrátí, neplatí, jak vyplývá ze samotného názvu, žádné úroky (více o kreditní kartě u přísloví „Mezi slepými jednooký králem“).
Slovník pojmů:
Kreditní karta = úvěrová karta
Ber, nebo nech být – aneb zkusme si vzít, tedy vybrat, když se nám to nabízí, a podívejme se na službu zvanou cizojazyčně cashback (doslovný překlad – peníze zpět). Neboli výběr peněz u pokladny v obchodě, kde normálně nakupujeme, za zboží platíme, ale také si můžeme, překvapivě a zdánlivě nelogicky (proč vybírat, když platíme kartou), vybrat peníze. Je to takové trochu nečekané, že lze vybírat peníze na místech, kde se naopak odevzdávají a hromadí. Jak to vlastně funguje? Při nákupech nad 300 korun si můžeme na pokladně obchodu, který to umožňuje (zejména potravinářské řetězce a velké obchody – na vstupních dveřích bychom měli najít nálepku cashback) vybrat až 1 500 korun, a to u drtivé většiny bank bez poplatků.
Třikrát hurá. Zákazníci zatím tuto možnost příliš nevyužívají, a to dokonce ani v případech, kdy pro výběr hotovosti v té chvíli skutečně hledají bankomat své banky, a pokud jej nenajdou, vyberou si za vysoký poplatek u bankomatu bližšího, ale „cizího“ (v ČR je aktuálně – srpen 2015 – 4 562 bankomatů). Toto neekonomické chování se dá ale celkem jednoduše vysvětlit, a dokonce i pochopit, protože vybírat peníze a mít za zády frontu nedočkavých nakupujících, není nic moc, o pocitu komfortu a bezpečnosti nemluvě. Navíc ta finanční omezení nejsou dvakrát praktická.
Služba je to ale účelná a použitelná a má svou budoucnost, pokud pro cashback nebude podmínka nákupu nad výše uvedenou hranici, a především, pokud si budeme moci vybrat i větší částky. Hodně této službě také pomůže, když bude možnost ji využít na podstatně větším množství pokladen, než je tomu dnes. Mimochodem platit kartou lze u nás už na téměř 97,5 tisících místech (srpen 2015). Za zkoušku ale nic nedáme, zkusme si to jednou. Třeba se nám to zalíbí nebo to definitivně zavrhneme. Obávám se ale, že skutečného rozmachu dosáhne tato služba až v momentě, kdy banky začnou zdražovat výběry z bankomatů. Aktuálně se o tom dost spekuluje.
Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!