Odvážnému štěstí přeje – aneb investování do akcií není pro každého. Nákup a prodej akcií – vypadá to a zní vzletně a honosně. Když se nás někdo zeptá, do čeho aktuálně investuješ? Obchoduji s akciemi, zazní sebevědomá odpověď. Žádná sranda to ale není. Tak předně, normální smrtelník se samozřejmě na burzu nedostane, tudíž musí vzít zavděk tzv. brokerem, přes kterého podává pokyny a své obchody realizuje. Je to sice všechno online, tedy obchody fungují v reálném čase, na úrovni vteřin, i přesto všechno běží přes prostředníka. A za to se platí. Teď jde o to, jakého si vybrat, respektive dát si pozor na podmínky a poplatky. V praxi to znamená, aby poplatky za obchod nesežraly veškerý zisk z tohoto obchodu. A to například v momentě, kdy existuje poplatek za pouhý pokyn k obchodu, který se ovšem nemusí realizovat z důvodu nedosažené prodejní/nákupní ceny. Na českém trhu působí několik brokerů, které jsou členy pražské burzy, výběr je tedy široký (například WOOD & Company Financial Services, Patria Finance, Fio banka, J&T BANKA, Roklen360).
A pro koho je vlastně obchodování s akciemi vhodné? No určitě ne pro lidi, kteří chtějí mít své jisté, není to ani pro klienty, kteří se při informaci o poklesu ceny akcií roztřesou a začnou střečkovat a panikařit, a stejně tak to není pro lidi, kteří nemají dostatek volných prostředků, které by v případě, že se investice vůbec nepodaří, mohli postrádat. I s touto alternativou je nutné počítat. Obchodování s akciemi je zkrátka pro jedince, kteří se nebojí jít proti stádovitému jednání ostatních. A to chce odvahu a sebedůvěru. Vydělávat na obchodování s akciemi vlastně v principu znamená jít proti většině, najít v sobě jistotu, překonat strach, umět riskovat. Lze být i opatrnější a kupovat tzv. dividendové tituly, kde ani tak nejde o růst samotné akcie, ale o pravidelnou výplatu dividend. Ty mohou být v poměru k ceně i na zajímavé úrovni 5 % až 10 %, někdy i více – cena akcie je třeba 280 korun a dividenda, vyplácená jednou ročně, činí 30 korun na jednu akcii, to se se standardními spořicími nástroji nedá srovnat. Samozřejmě to ale nemusí být navždy, dividendy mohou klesat, nebo se také vůbec nevyplácet. Musíme prostě zapojit zdravý selský rozum a vnímat akciové trhy jako takový druh kasina. Je to také o štěstí a náhodě, jak už bylo řečeno. Dokonce i profesoři ekonomie připouštějí, že role náhody je větší než strategie postavená na rádoby profesionálních rozborech. Například profesor Burton G. Malkiel ve své knize Náhodná procházka po Wall Street popisuje to, co se traduje jako uskutečněný pokus, že kdyby opice házela šipky na seznam akcií, bude minimálně stejně úspěšná jako analytik se svým sofistikovaně sestaveným portfoliem. Zkrátka jednou vyděláme, jednou proděláme.
Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!