NOMINACE:
Poplatek za zadání příkazu přes internetbanking lidé nechtějí

Stále více klientů bank považuje za absurdní, když musí platit v podstatě za vyplnění formuláře pro zadání trvalého příkazu, se kterým má banka nulové náklady. Vše totiž probíhá bez přímé účasti bankovního zaměstnance, tedy automatizovaným způsobem. Je to stejné, jako když zašle uživatel mail. Automaticky se tak tento mail připíše do schránky tomu, komu byl určen. Stejným způsobem pak fungují i elektronické služby a jejich zřizování či změna. 

Asi by se lidé nesmířili s tím, kdyby jim byly zpoplatňovány maily, které mají dnes zcela zdarma a které symbolizují svobodu a volnost internetu a internetového propojení. Stejný přístup získávájí klienti i k obdobným službám v rámci internetového bankovnictví. Proč platit za něco, s čím nemá banka žádné výrazné náklady? Ano, banky mohou argumentovat s tím, že musí tvořit a udržovat systémy internetového bankovnictví, investovat do bezpečnosti apod. Nicméně s konkrétní zadanou službou už žádné náklady nemají. Navíc internetové bankovnictví je služba, která už sama o sobě svou existencí snižuje náklady bank na různé hotovostní operace a další osobní služby na pobočkách bank.

Proč tedy banky motivují klienty, aby nevyužívali zbytečně služeb na pobočkách a vše si vyřizovali přes internetové bankovnictví, když následně banky za toto přizpůsobení klientů opět zpoplatní? Snaha bank o výběr poplatků za standardní a běžné služby v rámci internetového bankovnictví pak vede k názoru, že se banky snaží bez jakéhokoliv reálného protiplnění zpoplatňovat své klienty a maximalizovat svůj zisk na jejich úkor. 

Posledním trendem vývoje v bankovnictví, ale i ekonomice jako celku, je digitalizace a přesun služeb na internet. Smyslem tohoto posunu a vývoje není jen zajištění pohodlí klientů a šetření jejich času, ale především také úspora. Úspora se pak musí týkat nejen bank z pohledu jejich nákladů a je zřejmé, že přesun vyřízení bankovních služeb na internetu výrazným způsobem tyto náklady snižuje. Úspora se musí týkat také klientů, kteří tyto služby masivně využívají. Klienti bank pak mají platit především za služby, které za platby poplatků a dalších cen stojí, tedy za služby s vysokou přidanou hodnotou, nikoliv za automatizované a masové služby, které beztak souvisí s jinými produkty, za něž už klienti nějakým způsobem platí.