Perly v bankovních sazebnících:
příplatek za mezibankovní styk i účet, který jako by nebyl


16. 09. 2010  17:07     Patrik Nacher a Jan Stuchlík     komentáře (0)

Banky se chlubí vstřícností vůči klientům. Jenže některé bankovní sazebníky, které by měly jasně a přehledně informovat klienty o cenách služeb, jsou určeny spíše pro zkušené pátrače než finanční laiky.





Víte, kolik zaplatíte jako klienti České spořitelny a Komerční banky za obyčejnou platbu ze svého účtu na účet v jiné bance? Stačí se podívat do sazebníku. Jenže už při prvním pohledu znejistíte. V České spořitelně neplatíte za provedení platby, ale za „Převzetí platebního příkazu“. A to, i když si ho Spořitelna „převezme“ prostřednictvím internetového bankovnictví. Cena dvě koruny. V Komerční bance se zase podle sazebníku platí za „Účetní položky“. Pokud tato účetní položka vznikne v internetovém bankovnictví, zaplatí klient čtyři koruny, u některých účtů nezaplatí nic. Běžný klient by byl s pátráním hotov. Jenže na výpise z účtu by ho čekalo překvapení. V České spořitelně by neplatil dvě koruny, ale čtyři koruny. V Komerční bance zase místo čtyř korun šest. Tajemství rozdílu se skrývá v položce sazebníků nazvané u Komerční banky „Příplatek za platbu zpracovanou prostřednictvím mezibankovního platebního styku“. Spořitelna je ještě „vstřícnější“, když očekává, že klient tuší, co je „Zúčtování mezibankovní platby prostřednictvím clearingového centra ČNB“. Filozofie, že klient by měl vždy vědět, za jakou službu platí a kolik poplatek činí, tyto banky tak úplně nectí. Přitom by stačilo, aby stejně jako konkurence do sazebníku zahrnuly položku nazvanou obyčejně „Platba do jiné banky“. Jenže klient by to měl pak možná až moc jednoduché. Do podobných problémů se dostane i klient, který by si rád zjistil, kolik ho bude stát posílání papírového výpisu z účtu. Podle zákona o platebním styku musí banka zpřístupnit výpis každému klientovi zdarma. Za poslání si může naúčtovat odpovídající náklady. Banky toto ustanovení respektují. Jenže v jejich žargonu se vyzná málokdo. Typickou položkou v sazebnících je „Vyhotovení výpisu z účtu“. Je zdarma. Kolik ale stojí jeho poslání domů? V České spořitelně a Poštovní spořitelně klientovi řeknou, že mu to neřeknou. Musí si najít ceník služeb České pošty a podle něj si zjistit cenu poslání. V Raiffeisenbank zase musí dolistovat sazebníkem až na poslední stranu, aby se to dozvěděl. Zákon hovoří o úhradě odpovídajících nákladů. Pokud lze podle jejich výše soudit na efektivitu práce banky, pak jsou mezi těmi českými propastné rozdíly. Zatímco Fio či GE Money Bank zvládnou poslat dopis s výpisem za deset korun. V Raiffeisenbank stojí stejná služba dvacet korun, v mBank třicet korun a v Citibank dokonce 49 korun. Naprostou raritu předvádí v sazebníku Poštovní spořitelna. Zatímco ostatní banky se snaží své balíčkové účty prodat klientům na prvních stranách, Poštovní spořitelna ten nejzajímavější, Osobní účet zadarmo, schovává na konci sazebníku. Přesněji řečeno v oddílu „T“ mezi dolarovými účty a hotovostními transakcemi ve finančních centrech. Na svém webu banka účet nepropaguje. Jinými slovy, v nabídce ho má, ale dělá vše pro to, aby si ho nikdo nevšimnul. Podobně zmatečně může působit jinak dobře nastavený účet UniCredit bank Konto Praktik. Toto konto totiž zároveň nabízí také poradenská společnost Partners For Life Planning pod názvem Konto Partners, takže není jasné, jaký název se má v podobných průzkumech pro toto konto uvádět. Navíc některé parametry má prý Konto Partners nastaveno jinak, to ovšem v oficiálním sazebníku UniCredit nenajdete. Představu o tom, jak si banky cení svých klientů a jejich rozumného chování, tedy že se snaží co nejvíce využívat internetové bankovnictví, si lze udělat z další položky – poplatku za změnu trvalého příkazu k úhradě provedeného přes internet. Náklady na tuto položku jsou pro banku v podstatě nulové, protože bankovní servery musí běžet neustále, za což klient platí v paušálu za využívání internetového bankovnictví či za vedení účtu. Jenže i tak si dokážou čtyři banky za tuto operaci naúčtovat slušné poplatky. U ČSOB to klienta přijde jen na šest korun. Ale v sesterské Poštovní spořitelně už na 26 korun. Rekordmany jsou LBBW s 30 korunami a Citibank se 40 korunami. Tyto banky si zjevně myslí, že parametry trvalého příkazu jsou jednou pro vždy dané. I podle těchto několika příkladů si lze udělat obrázek o tom, jak si některé banky váží svých klientů. Vtip je v tom, že se kvůli tomu nemusí bát jejich útěku. Do sazebníků nahlíží málokdo. Výpisy si kontroluje možná jen o trochu více lidí. A kvůli korunám či desetikorunám přece účet rušit nebudou. Takže až se zase povede plamenná debata o regulaci bankovních poplatků, bude zajímavé se zeptat největších křiklounů, jestli vůbec tuší, kolik vlastně bance zaplatí za platbu do jiné banky.  


Perly v bankovních sazebnících: příplatek za mezibankovní styk i účet, který jako by nebyl

Diskutovat (0)


Bankám jsme v roce 2021 na poplatcích již celkem zaplatili

27945073185

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

430


ČÍSLO TÝDNE 430 právě tolik miliard korun vyplatila Česká republika od roku 2006 na podporu obnovitelných zdrojů energie, zejména pak solárních elektráren. Ročně se tak vyplatí více než 45 miliard korun.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 25,3600
Kurz USD Americký dolar 1 USD 21,6270
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,5230
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 29,7305
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 23,2005
Kurz HUF Forint 100 HUF 7,1850
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 5,1244
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více