Životní situace:
Jak se rozhoduje před finančním arbitrem

Finanční arbitr je v řízení povinen podle zákona o finančním arbitrovi rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními předpisy.




Délka řízení vždy záleží na složitosti projednávaného sporu a součinnosti stran sporu nebo třetích institucí nebo osob. Složitost případu je potřeba posuzovat podle předmětu sporu a shromážděných podkladů s přihlédnutím k tvrzení jednotlivých stran sporu a jejich průkaznosti.

Řízení před finančním arbitrem může být zahájeno pouze na návrh spotřebitele jako navrhovatele. Finanční instituce se sama ničeho aktivně v řízení před finančním arbitrem vůči navrhovateli domáhat nemůže.

Finanční arbitr poté, co navrhovatel odstraní nedostatky návrhu, které brání projednání sporu, vyzve instituci, proti které návrh směřuje, aby se k návrhu vyjádřila a předložila podklady, které finanční arbitr po posouzení návrhu považuje za relevantní pro posouzení a rozhodnutí sporu mezi navrhovatelem a finanční institucí. Není vyloučeno, aby finanční arbitr v řízení vyzýval navrhovatele i instituci opakovaně nebo k doplnění předložených vyjádření nebo podkladů, případně aby vyzýval třetí instituce nebo osoby.

Zákon o finančním arbitrovi finančnímu arbitrovi ukládá, aby stranám sporu poskytoval k vyjádření nebo předkládání podkladů vždy 15 ti denní lhůty a současně stanoví právo strany sporu opakovaně požádat o prodloužení této lhůty. Finanční arbitr může v odůvodněných případech lhůtu o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně.

Teprve poté, co finanční arbitr shledá shromážděné podklady pro vydání rozhodnutí ve věci za dostačující, vyzve obě strany sporu, aby se s nimi seznámily. Strana sporu se se shromážděnými podklady může seznámit nahlédnutím do spisu, který finanční arbitr pro řízení vede nebo požádat o zaslání podkladů shromážděné od druhé strany sporu nebo třetí instituce nebo osoby elektronickou poštou, případně datovou schránkou.

Finanční arbitr tam, kde to přichází v úvahu, usiluje o smírné řešení sporu. O smíru mohou strany sporu jednat kdykoli v průběhu řízení před finančním arbitrem, za jeho účasti i bez ní.

Finanční arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem. Zákon o finančním arbitrovi ukládá finančnímu arbitrovi, aby tak učinil do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí. Lhůta pro vydání rozhodnutí tak neplyne ode dne zahájení řízení, ale zajištění podkladů od obou stran sporu i třetích stran a posouzení, že pro rozhodnutí finančního arbitra není zapotřebí dalšího shromažďování.

Proti nálezu finančního arbitra může kterákoli strana sporu podat odůvodněné námitky. O námitkách rozhoduje znovu finanční arbitr. Rozhodnutí finančního arbitra o námitkách je konečné, tedy nelze se proti němu odvolat, a rozhodnutí nabývá právní moci.

Pravomocný nález finančního arbitra je po uplynutí lhůty pro splnění uložené povinnosti v něm stanovené vykonatelný a má stejné účinky jako rozhodnutí soudu. Nesplní-li instituce dobrovolně povinnost, kterou jí finanční arbitr v nálezu uložil, může navrhovatel podat návrh na výkon rozhodnutí.





Nenašli jste v životních situacích řešení svého problému?

Zeptejte se našich poradců