Spoření ve zlatě a stříbře

Proč spoření ve zlatě

Spořeni je odedávna podstatou vytváření bohatství. Jde o odložení současné spotřeby do budoucnosti. Tak se vytváří kapitál, který slouží jako podklad pro další tvorbu bohatství nebo je zdrojem prostředků, které jsou v budoucnu spotřebovány. V současné době jsme v konečné fázi životního cyklu finančního systému, který znají už téměř dvě generace. Končí čtyřicetiletý experiment, v jehož centru stojí tvorba peněz na základě dluhu a bankovní rezervy v podobě státních dluhopisů. Tento systém započal v roce 1971, kdy byl zrušen zlatý směnný standard amerického dolaru. V těchto podmínkách běžně dosud známé a fungující způsoby spoření přestávají fungovat.

.

CHCETE INVESTOVAT DO ZLATA? ZAČNĚTE TADY!

.

Systém je natolik předlužený, že splácení úroků odebírá hotovost nutnou k růstu jak států, tak firem i jednotlivců. V tomto prostředí se snaží státy zachraňovat situaci tiskem nových peněz, které jsou vždy podloženy novým dluhem. Paradoxně se tak zvětšuje stávající dluh, který je u mnoha států již nesplatitelný. Přestože úrokové sazby jsou blízko nuly a majitelé vkladů nemají ze svých úspor žádné zhodnocení, celková dluhová zátěž v kumulaci stále roste. Kupní síla úspor je ředěna velkou rychlostí, ovšem ztráta kupní síly není okamžitě vidět. Kdo však pozorně sleduje nárůst cenové hladiny, ten cítí, že něco není v pořádku. Vyvstává nutnost chránit svůj majetek a spořit jinak, než dosud platilo. V papírových penězích ale pozitivního výsledku již docílit nelze. Cestu nám však ukazují východní centrální banky, které začaly v roce 2009 snižovat objem dluhopisů západních států a nahrazovat je zlatými rezervami. Potvrdily tak skutečnost, že zlato se opět vrací do své role peněz. Peněz, které nepředstavují dluh. Přidali se k nim i velcí individuální investoři, finanční instituce a chytří lidé vůbec. Takto se vlastně spustila podstata spoření ve zlatě a stříbře. Ceny drahých kovů od roku 2000 každý rok již 12 let nepřetržitě rostou a poukazují tak na znehodnocování kupní síly peněz vytvořených na základě dluhu.

Jak spořit ve zlatě a stříbře

Spoření ve zlatě je nejvhodnější v jeho fyzické podobě a i tady jsou nám příkladem centrální banky, tentokrát již nejen východní. Nedávno požádala o návrat svého měnového zlata ve fyzické podobě centrální banka Německa. Jde o potvrzení faktu, že žádný slib či papírový kontrakt v nadcházejícím období nemusí platit a počítá se jen to, co je doma.  Vidíme tedy centrální banky žádající o návrat svého zlata a také vidíme nákup fyzického zlata těmi centrálními bankami, které mají příliš velké rezervy v dluhopisech (Čína, Rusko, Brazílie, Jižní Korea, Mexiko a další). Když je něco dobré pro centrální banky, rozhodně to musí být dobré pro nás ostatní. Rozdíl je ve finančních možnostech. Centrální banky nakupují pravidelně a vždy silněji v období propadů ceny zlata.

.

ZAJÍMÁ VÁS INVESTICE DO ZLATA? KLIKNĚTE ZDE!

.

Spoření ve zlatě je tedy možné jako občasný nákup, při kterém se snažíme nakoupit určitý objem fyzického zlata za aktuální cenu  a nebo lépe, jako pravidelné nákupy, kdy při pravidelných měsíčních platbách získáváme za každou platbu odpovídající množství kovu při aktuální ceně. Výhodou tohoto pravidelného nakupování - spoření menších částek, za které získáváme drahý kov je to, že nemusíme nákup nijak časovat a plánovat, protože nakupujeme pravidelně. Nakupujeme, když trh stagnuje, roste nebo padá. To většinou jednorázový investor díky dostupnosti prostředků nemůže.  Kopírujeme tak přístup chytrých a na peníze bohatých centrálních bank. Pravidelným nákupem zlata a stříbra průměrujeme nákupní cenu a využíváme tak i propadů, což jednorázový kupec většinou nevyužije, protože má buď již nakoupeno, nebo si myslí, že cena půjde ještě níže a nákup promešká. Také tady téměř stoprocentně platí, že většina lidí nakupuje, až když trh roste a bojí se nakupovat, když trh klesá. Je to paradox, který souvisí s psychologií, je ale je jen málo těch, kteří se dokážou ovládnout a v klesajícím trhu nakupovat. Tento psychologický moment je však pravidelným měsíčním nákupem zcela eliminován.

Zlato nebo stříbro?

Oba kovy mají za sebou mnoho tisíc let, kdy sloužily ve formě peněz. V této historii byl většinu času cenový poměr mezi nimi 15:1. Tento poměr říká, že jedna unce zlata má hodnotu 15 uncí stříbra. Při současných cenách však je tento poměr spíše kolem 53:1. Znamená to, že zlato je buď drahé a nebo stříbro příliš levné. Z historické ceny zlata po započítání skutečné míry inflace víme, že zlato ještě nenarostlo do svého rekordu z roku 1980. Stříbro dokonce ani nominálně nedosahuje ceny z roku 1980 a je jedinou komoditou na světě, která se obchoduje levněji než před 30 lety. Je zřejmé, že je výrazné podhodnocené a je jen otázkou času, kdy naroste. Protože však stříbro představuje relativně malý trh a jeho cena se dá snáze kontrolovat, je třeba vědět, že investování do stříbra potřebuje pevnější nervy a mělo by být záležitostí minimálně pětiletého horizontu. Kdo tyto podmínky akceptuje, může část svých úspor ve stříbře mít. Při své současné ceně je stříbro, přestože je fyzicky méně dostupné než zlato, stále dostupné z hlediska finančního. Většina dosud vytěženého zlata je totiž uchována, kdežto stříbra se již několik let spotřebuje o 20% více, než se vytěží. Spoření ve stříbře tak představuje levnější alternativní možnost ke spoření ve zlatě.