Úvěrové registry:
veřejný nepřítel, nebo přítel spotřebitele?


23. 11. 2015  00:02     Redakce BP, Navigátor bezpečného úvěru     komentáře (1)

Čtyři z deseti občanů jsou podle nového výzkumu agentury STEM/MARK připraveni zamlčet dluh po splatnosti, pokud jdou žádat o další půjčku. Jen desetina z těchto občanů si přitom uvědomuje, že se tím může dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Alarmující výsledek vypovídá nejen o žalostné finanční gramotnosti zejména u mladších generací, ale také o nutnosti chránit spotřebitele ve chvíli, kdy on sám nemá na své ochraně zájem.

 

Úvěrové registry: veřejný nepřítel, nebo přítel spotřebitele?




Nejméně ochotní přiznat existující dluh po splatnosti jsou mladí občané ve věku 15 až 29 let. Mezi nimi by zamlčela dluh více než polovina dotázaných. Častěji by nevyrovnaný závazek zamlčeli muži (42 %) než ženy (38 %). Právě v této situaci jsou pro úvěrové firmy nezbytné dobře fungující registry klientských informací. Jak jinak by měly odpovědně posoudit schopnost klienta splácet, když klient sám je připraven v polovině případů zkreslovat informace o své finanční situaci?

Registry bez opory v zákoně

Registry fungují v Česku notnou řádku let. Sdružení SOLUS, v jehož negativním registru je zapsáno více než 700 tisíc občanů, kteří mají u některé z členských společností závazek po splatnosti, funguje více než 16 let. Je s podivem, že teprve před dvěma lety zazněly první hlasy, které volaly po zakotvení registrů v naší legislativě. Proti legislativní úpravě nejsou ani poslanci, ani samotné registry. Legislativa je pozitivní také pro Úřad na ochranu osobních údajů, který ústy bývalého předsedy prohlásil, že není proti registrům jako takovým, ale chybí mu u nich opora v jakémkoli zákoně. Pracně vznikající úprava, na kterou čekal ÚOOÚ i registry poslední dva roky, narazila až u senátorů.

Vrácení zákona o ochraně spotřebitele ze Senátu do Sněmovny je tedy vcelku překvapivé. Mezi poslanci získal zákon přesvědčivou podporu 164 poslanců „pro“, žádný poslanec nehlasoval proti.

Podle některých senátorů by měla být úprava komplexnější, což však znamená debatu na několik let. I současná velmi jednoduchá definice registrů v zákoně o ochraně spotřebitele vznikala řadu měsíců. Nebylo by lepší zakotvit základní definici v zákoně a poté debatovat o dalších detailech? Odborníci se shodují, že je lepší alespoň základní úprava nyní, než detailní norma za pět let.

Senátoři namítají zejména to, že registry nemají být definovány v zákoně o ochraně spotřebitele, ale spíše v zákoně o spotřebitelském úvěru. Zapomínají však přitom na fakt, že neschopnost splácet závazky se zdaleka netýká jen úvěrů a registry nemusejí nutně sledovat (a nesledují) jen závazky po splatnosti u úvěrových firem. Dlužit můžeme u mobilních operátorů, energetických firem, státních úřadů… Takzvanou multisektorovost u registrů vyhodnotila jako přínos i Světová banka a některé studie OECD.

Výhody registrů vnímá i většinový spotřebitel

Vraťme se ke zveřejněným výsledkům výzkumu agentury STEM/MARK na reprezentativním vzorku pětistovky spotřebitelů z celé České republiky. Kromě alarmující ochoty 40 % dotázaných zamlčet dluhy po splatnosti při žádosti o jinou službu přinesl i pozitivní závěry.

Mezi občany je vnímání registrů klientských informací velmi vysoké a pozitivní. Správně definovat, co je registr klientských informací (nebo úvěrový registr či nepřesně registr dlužníků), dokázalo 79 % dotázaných občanů. Více než 90 % dotázaných občanů ví, že díky registru klientských informací banka či úvěrová společnost půjčí spíše i klientovi, kterého nezná (například takovému, který nemá v dané bance účet). To je další významný aspekt registrů: zvyšují dostupnost služby a dokonce často snižují i její cenu.

83 % dotázaných uvedlo, že registry chrání spotřebitele před neúměrným zadlužením, které může končit bankrotem a exekucí.

Jen vloni bylo vyhlášeno téměř 19 tisíc osobních bankrotů na občany, kteří splácení svých závazků nezvládli. Kolik by jich bylo, kdyby úvěrové registry nefungovaly, lze jen těžko odhadovat. Rozhodně by to však nebylo méně, proto si zákonnou úpravu a možnost dále fungovat zaslouží.

O tématu registrů se píše i v knize „Konec finančních negramotů v Čechách“:

Jako nahý v trní – aneb když si chceme půjčit, je normální, že se musíme odhalit. A já zdůrazňuji pravdivě odhalit (viz přísloví „Kdo lže, ten krade“). Čím méně o nás chce věřitel vědět, tím je to pro nás jistě pohodlnější, ale zároveň nebezpečnější. Pokud nám je někdo ochotný půjčit a nechce po nás žádné doklady, potvrzení o příjmu, nezajímají ho naše další úvěry a jiné závazky, nedívá se do registrů (BRKI – bankovní registr klientských informací, NRKI - nebankovní registr klientských informací, SOLUS – Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům), tak je to nanejvýše podezřelé. Je prostě normální, a my bychom se chovali úplně stejně, že věřitel, který půjčuje peníze, si svého potenciálního dlužníka „proťukne“, jestli je bonitní a „úvěruschopný“, a ujistí se (zvýší tím pravděpodobnost), že se mu peníze vrátí. Kdo tak nečiní, má zřejmě nekalé úmysly a šikovně to kamufluje extrémní jednoduchostí při čerpání půjčky. V budoucnu tak nemusí jít už jen o peníze, ale také o majetek a naše zdraví.

Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou pusu – aneb úvěrové registry nás sice sledují, může to být pro nás občas nepříjemné zjištění, přesto je vnímejme jako naše pomocníky. Za prvé proto, že jde o užitečnou zpětnou vazbu. Jakkoliv my sami bychom z logiky věci měli mít nejlepší přehled o tom, komu a kolik dlužíme, co jsme kdy nezaplatili či zaplatili pozdě a co ještě za půjčky valíme před sebou, všichni asi tušíme, že tomu tak vždy není. Pak se ovšem o to více divíme, proč nám nebyl schválen úvěr či proč byla zamítnuta hypotéka. Přesto, že to pro nás může být občas nepříjemné, vlastně nás tato praxe kontroly přes nahlížení do úvěrových registrů chrání před sebou samými. Pokud nejde o nepřesné informace v registrech, na které bychom ovšem po jejich nalezení upozornili. I to má ale svoje plus, když zjistíme, že se o nás vedou zavádějící a nepravdivé záznamy. To bylo, prosím pěkně, za druhé. No a za třetí se v současné době můžeme v úvěrových registrech snadno a přes internet (po důkladné registraci) dívat sami na sebe – BRKI a NRKI provozují stránky www.kolikmam.cz a SOLUS pak webové rozhraní www.smsvypis.cz. TIP: pokud se do úvěrového registru podíváme preventivně dopředu, například ještě před žádostí o hypotéku, pak zjistíme, jak jsme na tom a co by o nás později našla samotná banka, až by nás začala prověřovat. Můžeme tak zapomenutou neřešenou záležitost z minulosti doladit dřív, než se stane důvodem pro budoucí potíže. Často ale problémem čerpání hypotéky může být naše příliš velká úvěrová angažovanost, například množství kreditních karet, což také uvidíme z výpisu úvěrového registru. Banky se na tuto věc dívají tak, že započítají do všech závazků žádajícího klienta celkový limit pro kreditní kartu, jakkoliv jsme jej nikdy nevyčerpali, nebo dokonce kartu doposud vůbec nepoužili. „Mrtvá“ kreditka se nesčetněkrát už stala důvodem pro neschválení hypotečního úvěru. Stejně tak je dobré si čas od času požádat na příslušném finančním úřadu o potvrzení bezdlužnosti. Často tak zjistíme, že nám tam někde visí třeba nezaplacená pokuta za špatné parkování.

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!

Konec negramotů



Úvěrové registry: veřejný nepřítel, nebo přítel spotřebitele?

Oddlužení
Dobrý den, pokud Vám již dluhy přerostly přes hlavu, podívejte se na: http://www.insolvencni-navrhy...
Diskutovat (1)


Bankám jsme v roce 2020 na poplatcích již celkem zaplatili

28690477015

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

ČÍSLO TÝDNE

9


Číslo týdne - 9 právě o tolik procent sníží od října tohoto roku největší tuzemský prodejce a výrobce elektřiny ČEZ cenu elektřiny pro domácnosti. Na poklesu cen ušetří tuzemské domácnosti, jako například Poplatkovi několik tisíc korun.


Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více