Zásadní otázka - proč Češi nespoří? Podívejte se…

Data ze statistického softwaru České národní banky ukazují několik zajímavých věcí.

První z nich je, že peněz mají Češi stále dost. Objemy prostředků kumulovaných na účtech jednotlivých finančních institucí dlouhodobě rostou, patrné je to zejména na nejvyšší křivce (běžné účty).

Druhou zajímavostí je, že Češi (z nějakého důvodu) odmítají spořit. Jak to? Za spoření jako takové se rozhodně nedá považovat hromadění prostředků na běžných účtech, jejichž úročení nevyrovná inflaci – peníze na běžných účtech proto hodnotu ztrácejí, nikoliv navyšují. Podíváme-li se na vývoj spořicích vkladů, je patrné, že tyto účty zatím dramatický počet Čechů neoslovily.

.

SROVNÁVAČ SPOŘICÍCH ÚČTŮ NALEZNETE ZDE!

.

Třetí zajímavý fakt: navzdory velkým nejasnostem a nestabilnímu prostředí stavebního spoření se tomuto nástroji daří neočekávaně dobře, Češi mu stále věří. Snižování podpory ani politické úvahy o zániku tohoto produktu nepřinutili Čechy brát nohy na ramena, naopak, stavební spořitelny dál uzavírají nové smlouvy a objem vkladů na stavebním spoření stagnuje či mírně klesá i díky tomu, že stále více Čechů naspořené prostředky využívá k realizaci úvěru ze stavebního spoření.

Za čtvrté: účty termínované, tedy účty, na nichž je přístup k peněžním prostředkům vázán výpovědními lhůtami, ztrácí své kouzlo a objem vkladů na nich již od roku 2009 pomalu klesá.

Veškeré výše uvedené observace podporuje vývoj daných křivek v následujícím grafu:

Zdroj dat: ČNB.